Práce se věnuje roli geodézie v archeologickém výzkumu se zaměřením na archeologii v podmínkách Egypta. Dokumentační metody tvoří důležitou část terénního archeologického výzkumu, přičemž v posledních desetiletích se začínají prosazovat moderní postupy a technologie. V oblasti geodézie se používají výkonné totální stanice s integrovaným GPS přijímačem a laserovým skenerem.
Teoretická část přibližuje specifika geodetických metod, vliv přírodních podmínek na měření a na přístroje a rovněž administrativní omezení. V krátkosti se věnuje historii a současnosti využívání metod geodézie v české egyptologii, začátkům využívání geodetických a fotogrammetrických metod při výzkumech v Núbii v 60. letech minulého století, začátkům prací na pyramidovém poli v Abúsíru, dokumentaci hrobky Ptahšepsese a budování egyptské geodetické sítě. Rovněž jsou stručně popsány některé moderní metody sběru a zpracování dat, jako jsou dálkový průzkum Země, geofyzikální metody, mapování pomocí GPS, terestrické laserové skenování, využití GIS a 3D modelování pomocí průsekové fotogrammetrie.
Praktická část popisuje proces komplexní dokumentace vybraného archeologického objektu – jedná se o hrobku hodnostáře TY v severní Sakkáře – metodou geodetického měření, terestrického laserového skenování a průsekové fotogrammetrie. Samostatná kapitola je věnována problematice komparace historické dokumentace s novými daty.