Nové číslo časopisu Estetika: The European Journal of Aesthetics právě vyšlo a je volně přístupné na webových stránkách estetikajournal.org.
Časopis vychází dvakrát ročně v nakladatelství Helsinki University Press ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Má trojitě anonymní recenzní řízení a funguje v režimu Diamond Open Access. Estetika je indexována v databázích Web of Science Core Collection (AHCI), Scopus a dalších. Podle SCImago Journal Rank za rok 2025 se řadí do Q1 v oborech literární teorie, výtvarná a múzická umění a Q2 ve filozofii.
Nové číslo časopisu (ročník 63, č. 2), vydané 15. září 2026, obsahuje pět vědeckých studií a jedno sympozium. Otevírá je studie Fabiana Finkendeye, Tilmanna Köppeho a Edgara Oney „The Desire Paradox of Suspense“ – fenomenologický rozbor prožitku čtenářského napětí jako stavu, jejž charakterizují protichůdné touhy. Rafael De Clercq v textu „The Perils of Purism: The Case of the Ghent Altarpiece“ ukazuje na příkladu nedávno restaurovaného beránka na Ghentském oltáři úskalí puristického přístupu a navrhuje alternativní přístup, který by se soustředil na obnovu zamýšleného vzhledu díla, a ne výhradně jeho materiální autenticity. Andrew Inkpin se ve studii „On Particularity in Painting“ ptá, v čem spočívá jedinečnost obrazu. Staví proti sobě jemnozrnné komplexní stopy malby – utvářené tělem malíře či malířky, materiálem a dialogickým procesem vzniku – a jednoduché stopy mechanicky vytvořených obrazů, jako jsou fotografie. Inkpin tímto textem nepřímo navazuje na svou studii „The Nonconceptual Content of Paintings“, kterou v Estetice vydal v roce 2011.
Dvě další studie lze považovat za příspěvky do historie estetických idejí. Adoulou N. Bitang v článku „The Neutralization of Ugliness and the Birth of Art: Revisiting the Neglected Aesthetic Chapter of Adorno’s Critique of the Aufklärung“ předkládá estetickou analýzu Adornovy kritiky osvícenství. Ying Lan se v práci „From Myth to Mechanism: Brentano’s Naturalistic Deconstruction of Artistic Creation“ vrací k Brentanově teorii uměleckého génia.
Číslo uzavírá sympozium Exploring the Geography of Taste, které podrobně zkoumá argumentaci a důsledky zlomové knihy The Geography of Taste (OUP, 2024). Její spoluautoři, Dominic McIver Lopes, Samantha Matherne, Mohan Matthen a Bence Nanay, do sympozia přispěli v reakci na úvahy, které pro Estetiku napsali Murray Smith, James Harold a Paloma Atencia-Linares.
Přejeme všem čtenářům a čtenářkám myšlenkově bohaté čtení!
Kontakt: Tereza Hadravová (výkonná redaktorka), tereza.hadravova@ff.cuni.cz