Ivan Hlaváček recenzuje v nejnovějším čísle akademického časopisu Studie o rukopisech (vydává Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR) dvě publikace, které jsou editorskou a překladatelskou, respektive autorskou prací literárního historika Matouše Jalušky: Sto písní o Marii. Toledský kodex Cantigas de Santa Maria krále Alfonse X. Učeného (2019) a Dvorská hra a vysoká láska. Uvedení […]

„Od čeho Islanďané odvozují svou identitu? I to se můžeme dozvědět při četbě staroseverských ság. V publikaci s názvem Věk Sturlungů. Ságy o Islandu třináctého století vycházejí vůbec poprvé v českém překladu. Co všechno si z nich může odnést současný čtenář a co všechno nám prozrazují o islandské historii,“ na to se Český rozhlas Vltava […]

Ancrene Wisse neboli Průvodce pro poustevnice sepsal ve třináctém století neznámý autor jako duchovní příručku příkladného života pro tři urozené rekluzy, tedy poustevnice, které se v rozpuku mládí o vlastní vůli nadobro uzavřely před světem a uvnitř strohých zdí své poustevny trávily život v modlitbách a zbožném rozjímání. Příručka měla sestrám poskytovat duchovní potravu, oporu […]

Rytířské ságy patří mezi méně známé žánry staroseverské literatury. Tento termín je už od středověku souhrnným označením pro staroseverské verze několika skupin literárních textů, které původně vznikaly ve Francii. Kniha K čemu tak velká slova? Staroseverská rytířská literatura I. představuje oba hlavní typy těchto riddarasogur: primární, tj. adaptované překlady francouzských předloh, i vlastní volnější skandinávské […]