De institutione musica (O základech hudby) Anicia Manlia Torquata Severina Boethia (cca 480–524) je se svými více než sto šedesáti rukopisnými výskyty suverénně nejrozšířenější hudebně-teoretickou prací evropského středověku. Dosud byla českým čtenářům přístupná pouze coby krátký úryvek ve výboru Boethius – Poslední Říman (1981). Zájemci o hlubší studium Boethiova traktátu tak byli odkázáni buď na latinský originál, nebo na překlady do němčiny, angličtiny, italštiny či francouzštiny. Kniha, kterou nyní držíte v rukou, je tedy první kompletní překlad do českého jazyka. Její základ tvoří text dr. Antonína Burdy (1902–1982), jenž ovšem radikálně přepracoval a upravil dr. Michal Ctibor (*1990). Současně také přibyla nová předmluva, poznámkový aparát a výkladový slovníček nejdůležitějších pojmů.

Bližší seznámení s Boethiovým textem je užitečné ze dvou hlavních pohledů. Jednak představuje shrnutí antické hudební teorie, ale také umožňuje hlouběji nahlédnout do disciplíny zvané musica, která tvořila pevnou součást výuky kvadrivia na artistických (filozofických) fakultách, mnohde až na práh novověku. A právě tento aspekt by mohl být pro většinu čtenářů novým a překvapivým.