Milí zákazníci, milé zákaznice, objednávky, jejichž doručení můžeme garantovat do Vánoc, musí být v případě doručení Zásilkovnou v e-shopu podány nejpozději do 17. prosince 2024 . V případě osobního odběru v Knihovně Jana Palacha na hlavní budově FF UK potom nejpozději 18. prosince. Odběrové místo na výdejním pultu KJP funguje do 20. prosince do 16,00.
Vojtěch Bažant, Věra Soukupová, Martin Šorm (edd.) Pokusy opustit lidskou perspektivu mají v humanitních vědách a zejména v literární, kulturní a historické antropologii dlouhou tradici. Medievistika v pojetí historika Martina Nejedlého je charakteristická napětím mezi pozorováním okrajového a ústředního, mezi zaměřením na touhy lidské a nelidské, rostlinné i zvířecí. Příspěvky jeho francouzských a českých […]
Antonín Policar Kniha se zabývá estetickými úvahami Karla Heinricha Heydenreicha (1764–1801), vlivného německého filosofa pozdního osvícenství, se záměrem ukázat, jak se v jeho pojetí estetika – ve středoevropském prostoru tradičně ukotvená filosofická disciplína – na konci osmdesátých let 18. století vyrovnávala s novými výzvami souvisejícími s nástupem transcendentální filosofie Immanuela Kanta. Kromě analýzy různorodých strategií, […]
Alfonso de Valdés Vyplenění Říma vojsky ve službách císaře Karla V., k němuž došlo v květnu roku 1527 v rámci takzvaných italských válek, představuje jednu z nejbolestnějších ran, které Věčné město během své dlouhé historie utrpělo. Jakým způsobem však tuto událost, která na většině míst tehdejší katolické Evropy vyvolala zděšení a odsudky, vnímali lidé, kteří stáli na císařské […]
Vojtěch Bažant — Jaroslav Svátek (eds.) Co tvoří středověká cestopisná vyprávění? Jaké stylizace, masky a motivy používají vypravěči cestopisů? Kdo a jak četl, opisoval a upravoval rukopisně dochované cestopisné příběhy? Jaké místo v evropském kontextu mají tato vyprávění vytvořená v českých zemích? Kniha popisuje literární nástroje a motivy formující cestopisné příběhy, věnuje se rukopisným […]
Josef Vojvodík Kniha Josefa Vojvodíka přináší nový a originální pohled na českou poezii (především) druhé poloviny 20. století, zvláště na poezii několika básníků, kterou čte a interpretuje jako poezii „výjimečného stavu“. S tímto pojmem, známým z „politické teologie“ Carla Schmitta (Vojvodík se vztahuje zejména k jeho teorii „romantického okasionalismu“), však autor pracuje v širším […]
Jakub Rákosník, Jakub Vrba, Bohumil Melichar, Martin Dolejský (eds.) Silná podpora Komunistické strany Československa po druhé světové válce měla své kořeny již v předválečném období. Za první Československé republiky totiž KSČ patřila mezi nejpočetnější komunistické strany na světě a ve volbách dokázala pravidelně oslovovat mnoho radikálně naladěných obyvatel země. Její dobovou sílu podtrhuje skutečnost, že […]
Vojtěch Kinter Práce se zaměřuje na vztah myšlení Friedricha Nietzscheho a Ladislava Klímy. Kriticky se staví k charakteristice Klímy jako „českého Nietzscheho“, a to jednak v konfrontaci s dřívějšími výklady zkoumaného vztahu, zejména s pojetím slavisty Urse Heftricha, jednak srovnáním textů, v nichž oba filozofové vykazují největší podobnosti (Nietzschovy knihy Antikrist, Genealogie morálky a Ecce […]
Matěj Klíma Dílo Ladislava Klímy má v dějinách české literatury a filozofie zvláštní význam, a to už jen tím, že spadá stejnou měrou do obou oblastí. Tvůrců, kteří se intenzivně věnovali jak filozofické, tak beletristické činnosti a u nichž jsou obě spojeny v jedinou konzistentní výpověď, nemá česká kultura mnoho. Ovšem i v rámci […]
Olga Nádvorníková Jak dnes v češtině užíváme přechodník? Jaké jsou jeho formální, sémantické a stylové rysy ve srovnání s jinými jazyky? Liší se frekvence a typy užití přechodníku v českých překladových a nepřekladových (původních) textech, např. vlivem interference z jazyků, které obdobné tvary používají hojněji (francouzština, polština)? Autorka zkoumá tyto otázky za pomoci rozsáhlých […]