Měnová reforma – jak udeřila na dělníky, jak na komunistické funkcionáře a členy strany, a jak na „bývalé lidi“? A proč v Plzni se vytáhlo do ulic a v Praze se stávkovalo jenom v továrnách? A jak mylně si dělnické protesty vysvětlil exil? Historik Jakub Šlouf (Národní Archiv ČR a Ústav pro studium totalitních režimů), […]
„Jak se přihodilo například to, že se právě na Šumavě rozhořel boj mezi „místními“ a „cizími“, že se v řídce osídleném národním parku „venkov“ bránil „pražským kavárníkům“, a jak je možné pomocí vhodných manipulací postupně setřít rozdíl mezi aktivistou a vědcem, to ve své knize detailně zmapoval lingvista z Ústavu bohemistiky Jihočeské univerzity v Českých […]
Byl publikován nový katalog Open Access časopisů vydávaných Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy: Katalog časopisů 2023/2024 (PDF ke stažení). Najdete v něm profily jednotlivých odborných periodik společně s kontakty na redakce a odkazy na kompletní webové archivy čísel. Všechny uvedené časopisy jsou volně dostupné buď ve formě jednotlivých článků (zdarma na webech časopisů), nebo kompletního čísla v […]
Před dvěma lety badatelka Vendula Vlková Hingarová otevřela nové téma v české a norské historiografii, když s výzkumným týmem sesbírala na 200 příběhů československých mužů, kteří byli za druhé světové války nuceně nasazeni v nacisty okupovaném Norsku.Na sever se vydává i za domorodými Sámy a zkoumá, jakým způsobem mohou udržovat svůj jazyk – sámštinu. Jejich […]
Vyšlo nové číslo časopisu HOST, kde kromě rozhovoru s politologiem Pavlem Baršou najdete také článek Karla Veselého „Učit se milovat konec světa. O dystopiích, nadějí a hledání rájů“, ve kterém se věnuje i knize Olgy Pavlovy 2 + 2 = 5 (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2022). „Pavlova připomíná několik definic, které odlišují antiutopie o dystopie. […]
Knihu Politika lesa, která mapuje debatu o NP Šumava od založení národního parku po nástup ředitele Stráského a blokádu těžby u Ptačího potoka, představí autor a hosté na několika veřejných akcích v únoru a březnu.V knížce, která stojí především na analýze 7000 novinových článků, se Michal Hořejší zabývá nejen tím, jakým jazykem se v průběhu […]
Jak je v široké veřejné debatě vnímán les? Je v naší přírodě místo pro kůrovce a suché stromy? Kdo všechno a jakým způsobem vstupoval do debaty o správě Národního parku Šumava mezi roky 1991-2010? Jací politici se do debaty zapojili a proč? Čím je Národní park Šumava unikátní? Jakou roli má na vnímání Šumavy dílo […]
„Na východě Evropy je politická i společenská pozice vůči ruské agresi mnohem výraznější, ale už v Německu nebo Francii je válka pro mnohé nějak dál. I když ukrajinští uprchlíci jsou vidět po celém Německu i ve Francii. Čili dotýká se jich to, ale není to něco, co by většina vnímala tak akutně, jako existenční ohrožení, […]
Překladatelka Haškova díla do italštiny a autorka monografie Chvála blbosti (FFUK, 2017) Annalisa Cosentino a literární vědec Luboš Merhaut (Cesty polemiky, FFUK 2021) provázejí odborným komentářem nový dokument Jakuba Taberyho Jaroslav Hašek, skutečný a neznámý. „Ačkoliv je zájem o dílo Jaroslava Haška hluboký, o jeho skutečném životě toho moc nevíme. Lépe řečeno, víme toho tolik, […]
„Devadesátá léta se v literární vědě reflektovat teprve začínají. Problémem je podle Hany Blažkové, doktorandky programu Obecné a srovnávací literatury na FF UK, důležitost přisuzovaná revolučnímu roku 1989. Od té doby se v literární vědě nenašel další periodizační milník. Blažková se ve své monografii Literatura bez úvazků? Mýtus nového začátku v politickém čtení devadesátých let […]