Kniha Commento sopra una canzone de amore v kontextu své doby se zaměřuje na rozbor konceptu lásky italského humanisty Giovanniho Pika della Mirandola (1463-1494). Jelikož to byl autor, který žil a tvořil v období 15. století, je nejprve věnována pozornost konceptu studia humanitatis (např. Pikův vztah ke klasickým jazykům; jeho pojetí rétoriky a filozofie). Následuje vlastní téma Pikovy „filozofické […]

Rudolf Dvořák byl prvním profesorem orientalistiky na české univerzitě, kde přednášel orientální jazyky (arabštinu, perštinu, turečtinu, hebrejštinu, starou etiopštinu a čínštinu) a čínskou filozofii, a stál rovněž u zrodu české egyptologie a asyriologie. Byl aktivním členem akademické obce, zastával funkci děkana i rektora, zapojil se do činnosti českých vědeckých společností a stal se mezinárodně respektovaným vědcem. Věnoval se i osvětě, přednášel a psal pro […]

Publikace se zabývá formováním programově slovenské výtvarné moderny v období první Československé republiky (1918–1938) v kontextu oficiální ideologie čechoslovakismu a ve vztahu k českému výtvarnému umění. Pro mnohé umělce, teoretiky a historiky umění na území Slovenska, kteří jako součást inteligence cítili povinnost v nově zformovaném státě vytvářet a potvrzovat národní identitu prostřednictvím umění, bylo hledání […]

Porážka na Bílé hoře 8. listopadu 1620 znamenala konec českého stavovského povstání. Jako určující mezník českých dějin rezonovala bitva v paměti následujících století, ale teprve obrození a zejména druhá polovina 19. století z ní učinily významnou součást národního mýtu. Podstatnou roli při tom sehrála historická a historizující beletrie, básně, prózy a divadelní hry, ve kterých […]

Neokonfucián Jokoi Šónan je historiky považován za jednoho z nejvýraznějších vzdělanců závěrečné fáze doby Tokugawa, kdy dochází k rychlému vyzrávání vnitřní společenské a politické krize. Ve Třech otázkách správy země z roku 1860 se obšírně vyjadřuje ke třem stěžejním dobovým tématům, a to sociálně-hospodářské situaci, zahraniční hrozbě a etické rovině. Šónan své dílo napsal na […]

Čeština jako cizí jazyk na Dálném východě je kolektivním dílem řady lingvistů, jejichž společným zájmem je rozvoj bohemistiky (a také slovakistiky) v zemích Dálného východu. Jde o oblast, kde můžeme v posledních desetiletích zaznamenávat velmi dynamický růst zájmu o studium češtiny a která je i z hlediska badatelského mimořádně zajímavá a jen velmi málo zpracovaná. […]

Islámská čítanka: Studijní antologie arabského islámského písemnictví je didaktickou příručkou, která na souboru reprezentativních a paralelně dvoujazyčných příkladů (zrcadlově česky a arabsky) představuje klíčové žánry i tematické segmenty této náboženské literatury. Vedle uvedení do lexikálních specifik daného písemnictví zahrnuje různě profilované ukázky ze středověkého kontextu (od hadíthů a koránské exegeze až k fatvám a teologickým […]

Nejrůznější věci nás obklopují po celý život, i když je často ani nevnímáme. Také proto je Jiří Wolker nazval „mlčenlivými soudruhy“. Podobně je tomu s věcmi v básních: v poezii jsou přítomné od jejích počátků, ne vždy jim však věnujeme velkou pozornost. Předkládaná kniha se snaží mapovat tuto přítomnost věcí v básních od antiky a […]

Práce analyzuje problematiku geneze britsko-francouzských vztahů v údobí od krize ve Fašodě k podpisu Srdečné dohody. Jejím cílem je představit faktory, které v poměrně krátkém čase umožnily odstranit dlouhotrvající vzájemné neshody mezi Paříží a Londýnem a dospět k podpisu dohody, která se posléze stala jedním z milníků při formování spojeneckých bloků, jež se roku 1914 […]

Tématem této knihy je reflexivní deagentní konstrukce v češtině, tedy gramatická konstrukce tradičně označovaná jako zvratné pasivum, v níž je sloveso užito v reflexivní formě a pozice syntaktického subjektu není obsazena agentem. Konstrukce je nahlížena především z perspektivy diachronní. V teoretické části jsou dosavadní poznatky o této konstrukci zasazeny do kontextu mezinárodní (především typologické) literatury, […]