Neokonfucián Jokoi Šónan je historiky považován za jednoho z nejvýraznějších vzdělanců závěrečné fáze doby Tokugawa, kdy dochází k rychlému vyzrávání vnitřní společenské a politické krize. Ve Třech otázkách správy země z roku 1860 se obšírně vyjadřuje ke třem stěžejním dobovým tématům, a to sociálně-hospodářské situaci, zahraniční hrozbě a etické rovině. Šónan své dílo napsal na základě poměrů v relativně odlehlém, ale důležitém lénu Fukui, avšak reformní výzvy v něm obsažené byly implicitně určené nápravě poměrů v celé zemi. Publikace si rozborem vazalských vztahů mezi řadovými samuraji a knížaty v době Tokugawa činí ambici přispět k přesnějšímu a plastičtějšímu chápání mentality samurajských intelektuálů. Naznačuje přitom, jak dynamická byla politická scéna pod příkrovem domněle zkostnatělé institucionální struktury Japonska coby zaostalé orientální země.