Oldřich Král (1930–2018) byl jedním z předních českých sinologů a zakladatelem pražské komparatistiky po roce 1989. Vystudoval sinologii a anglistiku, působil na Filozofické fakultě UK a v Orientálním ústavu. Po roce 1969 byl nucen z univerzity odejít a od sedmdesátých let byl zaměstnán ve Sbírce orientálních umění Národní galerie. Po listopadu 1989 se vrátil na Filozofickou fakultu, kde vedl Ústav Dálného východu a také […]
První dvě třetiny třináctého století představovaly v dějinách Islandu dramatické období, označované podle nejvýznamnějšího aristokratického rodu jako věk Sturlungů. Docházelo v něm ke krvavým bojům a k zásadním společenským a politickým změnám, ale také k rozmachu kultury a písemnictví. Způsob, jakým Islanďané definovali svou identitu, prošel v této době určitými změnami, ale zároveň si zachoval i výrazné prvky kontinuity. Všechny tyto aspekty věku Sturlungů […]
Výbor Od Principa k Trumpovi přináší 63 článků, které historik a politolog Jan Adamec v průběhu třinácti let publikoval v týdeníku Respekt, deníku Lidové noviny a na stránkách historyweb.sk. Pokrývá období od roku 1914 a vypuknutí první světové války a končí v současnosti během právě probíhající obchodní války mezi USA a Čínou. Autor se s využitím nejnovějších poznatků […]
Monografie pojednává o jedné z nejpozoruhodnějších vokálních kompozic české hudby, jejímž jediným tématem a zároveň jedinou hudební matérií je nejstarší česká lidová duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny. Prokomponovaný cyklus o sedmi částech s názvem Proměny chorálu Hospodine, pomiluj ny (op. 57), ve kterém se skladatel zmocňuje tvárných ohnisek písně a výrazově je monumentalizuje, aniž by […]
Kniha Commento sopra una canzone de amore v kontextu své doby se zaměřuje na rozbor konceptu lásky italského humanisty Giovanniho Pika della Mirandola (1463-1494). Jelikož to byl autor, který žil a tvořil v období 15. století, je nejprve věnována pozornost konceptu studia humanitatis (např. Pikův vztah ke klasickým jazykům; jeho pojetí rétoriky a filozofie). Následuje vlastní téma Pikovy „filozofické […]
Rudolf Dvořák byl prvním profesorem orientalistiky na české univerzitě, kde přednášel orientální jazyky (arabštinu, perštinu, turečtinu, hebrejštinu, starou etiopštinu a čínštinu) a čínskou filozofii, a stál rovněž u zrodu české egyptologie a asyriologie. Byl aktivním členem akademické obce, zastával funkci děkana i rektora, zapojil se do činnosti českých vědeckých společností a stal se mezinárodně respektovaným vědcem. Věnoval se i osvětě, přednášel a psal pro […]
Publikace se zabývá formováním programově slovenské výtvarné moderny v období první Československé republiky (1918–1938) v kontextu oficiální ideologie čechoslovakismu a ve vztahu k českému výtvarnému umění. Pro mnohé umělce, teoretiky a historiky umění na území Slovenska, kteří jako součást inteligence cítili povinnost v nově zformovaném státě vytvářet a potvrzovat národní identitu prostřednictvím umění, bylo hledání […]
Porážka na Bílé hoře 8. listopadu 1620 znamenala konec českého stavovského povstání. Jako určující mezník českých dějin rezonovala bitva v paměti následujících století, ale teprve obrození a zejména druhá polovina 19. století z ní učinily významnou součást národního mýtu. Podstatnou roli při tom sehrála historická a historizující beletrie, básně, prózy a divadelní hry, ve kterých […]
Nejrůznější věci nás obklopují po celý život, i když je často ani nevnímáme. Také proto je Jiří Wolker nazval „mlčenlivými soudruhy“. Podobně je tomu s věcmi v básních: v poezii jsou přítomné od jejích počátků, ne vždy jim však věnujeme velkou pozornost. Předkládaná kniha se snaží mapovat tuto přítomnost věcí v básních od antiky a […]
Práce analyzuje problematiku geneze britsko-francouzských vztahů v údobí od krize ve Fašodě k podpisu Srdečné dohody. Jejím cílem je představit faktory, které v poměrně krátkém čase umožnily odstranit dlouhotrvající vzájemné neshody mezi Paříží a Londýnem a dospět k podpisu dohody, která se posléze stala jedním z milníků při formování spojeneckých bloků, jež se roku 1914 […]