Když na začátku srpna roku 1945 oběhly zeměkouli první novinové články o nové zbrani neskutečné ničivé síly, která podle všeho fungovala na stejném principu jako hvězdy na obloze, celý svět strnul úžasem. Snad nikde neměly zkazky o bombě využívající při své explozi „energii vesmíru“ takový dopad jako právě ve Spojených státech amerických, které ji za nemalé investice dvou miliard dolarů během válečných roků vyvinuly. V myslích Američanů se ve spojení s jadernou bombou snoubila nadšená fascinace s pudovým strachem z neznáma. S prvními články o roznětech jaderných bomb nad Hirošimou, Nagasaki a Alamagordem začala ve Spojených státech vznikat zcela nová specifická společnost, „nukleární společnost“, která zůstávala dlouhé roky až na pokraji zájmu odborníků. Během posledních dvou dekád se ovšem situace diametrálně změnila a dnes jsou takzvaná „fifties“ naopak obdobím často připomínaným nejen v amerických filmech, ale také seriálech a literatuře. Dříve přehlížená, údajně „nudná“ dekáda se stala zdrojem vzrušení a zájmu. V kombinaci atmosféry strachu, obav z třetí světové války, nukleárního holocaustu a  příhodné ekonomické situace vznikl ve Spojených státech naprosto nový systém mezilidských vztahů a hodnot, jejž do značné míry ovlivňovala média, ale také tehdejší establishment. Pomocí dobové tiskové, rozhlasové a audiovizuální produkce vztahující se k vývoji a k použití jaderné energie se kniha Michala Ulvra snaží rozluštit vzorec, podle něhož se na podobě této „nukleární společnosti“ podepsala nezávislá média a pochopitelně i oficiální americká administrativa. Kniha Nukleární společnost čtenářům představuje velmi kontroverzní téma mediálního pokrytí jaderného testování a jeho vliv na americkou společnost čtyřicátých, padesátých a šedesátých let dvacátého století.

Ohlasy v médiích:

Recenze (Historická sociologie 1/2015, s. 133-135)

Minirecenze (A2 4/2015)