|
IVAN KLIMEŠ – JAN WIENDL (eds.) Vydavatel: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta ISBN 978-80-7308-488-2 (print) ISBN 978-80-7308-619-0 (online: pdf) Rok vydání: 2013 (1. vydání) Vazba: V2 Rozsah: 476 stran Jazyk: český (resumé anglicky) Doporučená cena: 395,- Kč Obálka a typografie: František Štorm Sazba a zlom: Dušan Neumahr Tisk: Tiskárna Nakladatelství Karolinum |
Předkládaná kniha otevírá v budoucnu pětisvazkový komplex, který pracuje s pojmem „totalita“ v jeho širokém významu, jak s ním operují obory jako filozofie, dějiny umění či teorie literatury. Na materiálu umělecké kultury především českých zemí zkoumá v interdisciplinárním dialogu, který rozvíjejí historici a teoretici slovesného, filmového, hudebního a divadelního umění z historických, filologických a uměnovědných ústavů a kateder Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, nejrozmanitější projevy „totálních“ forem a rámců, které provázejí éru modernity. Jako organizující kritérium této monografické řady slouží iniciační tematická těžiště – po prvním svazku s tématem Národ budou následovat Válka, Revoluce, Budoucnost a Každodennost. Všechny tyto pojmy představují formativní rámce. Národ je společenství, jehož příslušníky spojuje celá řada fenoménů jako jazyk, kultura, dějiny, výchova; je to společenství normativní, exponující kupříkladu opozici my – oni. Válka je extrémní situace, v níž státy upravují pravidla dosavadního řádu, omezují občany a silně jim zasahují do života. Zvláště velké válečné konflikty ve 20. století měly charakter totální války s potenciálem završit epochu a připravit půdu pro nástup epochy nové. Revoluce jako příklad dějinného zlomu ve vývoji společnosti přichází s otázkou starého a nového a má stejně jako válka rozměr situační. Téma budoucnosti je v posledku spojeno s otázkou mentality, vztahuje se k ní každá společnost v každé době, slouží jako zdroj argumentace v politických i kulturních zápasech; představy o budoucnosti pak zásadním způsobem formují uměleckou kulturu. Každodennost představuje na první pohled téma hýřící všemi barvami, z něhož se dá vyrazit kterýmkoliv směrem. V centru našeho pohledu se ale ocitnou zejména aspekty sociokulturní, důsledně propojené s analýzami konkrétních uměleckých či uměleckohistorických vztahů. Vzhledem k metodologickému a materiálovému založení jednotlivých příspěvků prvního svazku řady byla kolektivní monografie věnovaná tematickému těžišti „národ“, komponována do dvou částí, nazvaných Perspektivy (zahrnuje příspěvky zacílené spíše k mapování obecnějších problémů a souvislostí) a Sondy (slučuje sérii materiálově pestrých případových studií či studií zabývajících se konkrétním dílčím historickým problémem).
