![](https://sites2.ff.cuni.cz/books/wp-content/uploads/sites/14/2022/06/M-28_literatu_bez_uvazku-233x300.jpg)
Hana Blažková
Knižní studie analyzuje českou literární kritiku devadesátých let z hlediska politického čtení. V první části jsou představeny základní tendence polské literární kritiky tohoto období, které jsou vzhledem k českému kontextu použity jako kontrastní rastr, jenž problematizuje některé předpoklady naší literární historie. Ve druhé části jsou diskutovány pojmy politiky a policie (Rancière), depolitizace (Schmitt, Barthes) a ideologie (Eagleton), jež jsou přizpůsobeny specifikům českého prostředí. Praktická část je věnována politické interpretaci kritické recepce tří románů Michala Viewegha. Největší důraz je kladen na témata těchto debat, jež v sobě obsahují potlačená politická sdělení – boj o historický narativ o minulém režimu nebo spor o vysokou a nízkou literaturu, který v sobě zrcadlí bezradnost literárního pole způsobenou tlakem komerčního knižního trhu. Součástí této části jsou také dva exkurzy – do debat o tzv. autentické literatuře a dvou programních manifestech –, na jejichž příkladech je patrné, že se české literární pole od politiky oddělilo pouze rétoricky a jeho výsledkem není větší autonomie, ale naopak nereflektovaná heteronomie.