Přelom 12. a 13. století představoval v dějinách Polska dynamické období. Kdysi jednotná země se vinou zápasů mezi Piastovci začínala tříštit na jednotlivé úděly, jejichž vznik byl spojen s testamentem Boleslava III. Křivoústého (1138). Pozice krakovského knížete označovaného jako kníže senior, který měl vládnout všem ostatním Piastovcům, byla čím dál slabší. Zároveň s oslabováním centrální vlády docházelo k posilování […]

Právě vyšel aktualizovaný dotisk Segmentálního plánu češtiny Jana Volína a Radka Skarnitzla.  

Kristopher Molčan   Zvířecí identita staroegyptského boha Sutecha je již 150 let předmětem vědeckých diskusí. Většina badatelů studujících tohoto záhadného tvora se shodla na tom, že představuje skutečný živočišný druh identifikovatelný mezi zvířecími taxony, přestože jednotného konsensu o něm dosud nebylo dosaženo. Pro identifikaci zvířete spojeného s tímto božstvem předchozí výzkum většinou postrádal komplexní metodologii, […]

Překlad a úvodní studie Martin Nejedlý, Věra Soukupová a Jakub Jauernig. Počátkem 13. století vznikl příběh o Robertovi – hříšníkovi, který byl okolnostmi svého narození předurčen páchat zlo, ale rozhodl se svůj osud zlomit a nakonec dosáhl spásy. Neznámý autor francouzského veršovaného románu Robert Ďábel splétá ohlasy písní o hrdinských činech, ozvuky křížových výprav, symboliku […]

Když 4. května 1980 zemřel v lublaňské nemocnici Josip Broz Tito, ztratila socialistická Jugoslávie nejen svého zcela nesporného, ale i dosud jediného vůdce. Moc v zemi převzala skupina funkcionářů, kteří se v duchu kolektivního vedení snažili důsledně bdít nad odkazem zesnulého „otce zakladatele“, udržovat stabilitu v rámci mnohonárodnostní federace a zároveň rozvíjet vizi dalšího budování samosprávného socialismu. Monografie […]

Marie Peterková Hlouchová – Věra Nováková (eds.)   Práce je první ucelenou monografií, která systematicky sleduje vývoj egyptských pohřebních schrán od Staré říše po ranou Novou říši. Tematizuje studium kamenných sarkofágů a rakví ze dřeva, keramiky, hlíny a rostlinných vláken v jednotném metodologickém rámci. Opírá se při tom jak o předměty z významných muzejních sbírek, […]

Kniha se pokouší na příkladu českých panství sasko-lauenburských vévodů sledovat přelom ve vnímání přírody a krajiny, který nastal v 17. století v západní a střední Evropě, přičemž se zároveň změnil také přístup aristokracie k jejímu panství. Autor se zaměřuje na budování jejich dominia, rezidencí a významných sakrálních staveb, hlavní pozornost je však upřena na zahradní areály, […]

Ságu o jómských vikinzích badatelé poměrně jednohlasně považují za jednu z nejdříve zapsaných ság a její zápis datují do doby kolem roku 1200. Hlavním záměrem této knihy je vyplnit velkou mezeru na českém knižním trhu a konečně přinést překlad této staroseverské ságy o „největším městě Slovanů“ u ústí Odry, v němž skoro sto let žili i […]

Kniha je prvním pokusem o celkové zpracování problematiky farních škol v Čechách v pobělohorském období. Vychází jak z pramenů archivní povahy, tak i z dobových pramenů literárních. Počty farních škol v řadě regionů až dvojnásobně přesahovaly počty obsazených far, celkový počet míst, kde se kolem roku 1700 vyučovalo, je dokonce nepatrně vyšší ve srovnání s údaji z doby pozdní […]

Václav Majer (22. 1. 1904 Pochvalov – 26. 1. 1972 Cheverly, Maryland, USA) je známý především z krátkého poválečného období let 1945–1948, tedy takzvané třetí republiky, kdy byl hlavním představitelem „pravicového“ křídla v sociálnědemokratické straně. Kniha se však neomezuje pouze na tuto vrcholnou etapu Majerova politického angažmá, nýbrž sleduje celou jeho kariéru, která započala zkraje […]