Našim společným cílem bylo vytvořit publikaci, která by mohla sloužit jako pomůcka při studiu pražské italské opery a divadla v 18. století, inspirovat studenty, ale také potěšit kolegy a milovníky hudby této doby.
Našim společným cílem bylo vytvořit publikaci, která by mohla sloužit jako pomůcka při studiu pražské italské opery a divadla v 18. století, inspirovat studenty, ale také potěšit kolegy a milovníky hudby této doby.
Oldřich Jakub Blažíček (1914 v Praze – 1985 v Mnichově) oprávněně patří k nejrespektovanějším osobnostem českého dějepisu umění druhé poloviny 20. století. Jeho monumentální dílo Sochařství baroku v Čechách stále představuje v mnoha ohledech nepřekonanou syntetickou práci na dané téma, a to přesto, že od jejího vydání uběhlo víc než 60 let. Obdiv a úctu […]
Filip Coppens – Ladislav Bareš – Jaromír Krejčí – Renata Landgráfová (eds.)
Co je sinologie a co ji činí svébytnou akademickou disciplínou? Jak lze porozumět Číně, aniž bychom ji zkreslovali skrze vlastní kulturní představy? To jsou otázky, na které nabízejí odpověď čtyři studie předních světových sinologů, a to prostřednictvím úvah o perspektivě a interpretaci v mezikulturním dialogu. Anne Cheng analyzuje proměny evropského přístupu ke zkoumání Číny od […]
Založení první profesury českého jazyka na Vídeňské univerzitě roku 1775 představuje významný mezník v dějinách bohemistiky. Od osvícenských počátků až po současnost se mezi českými zeměmi a Vídní rozvíjel mimořádně živý prostor jazykových, kulturních a intelektuálních kontaktů, v němž vznikaly nové podněty, interpretace i podoby kulturní identity. Příspěvky shromážděné v tomto svazku zachycují rozmanité podoby […]
Publikace je výborem z odborného díla Petra Mareše, bohemisty, který se zaměřuje především na problematiku stylu, textu a komunikace a speciální pozornost věnuje vztahům mezi komunikací verbální a neverbální, zejména na příkladu filmu. Soubor článků, vzniklých v letech 1982–2025, je koncipován tak, aby představil hlavní tematické oblasti, jimiž se autor zabývá, a aby ukázal jejich […]
Práce se věnuje roli geodézie v archeologickém výzkumu se zaměřením na archeologii v podmínkách Egypta. Dokumentační metody tvoří důležitou část terénního archeologického výzkumu, přičemž v posledních desetiletích se začínají prosazovat moderní postupy a technologie. V oblasti geodézie se používají výkonné totální stanice s integrovaným GPS přijímačem a laserovým skenerem. Teoretická část přibližuje specifika geodetických metod, […]