Soubor studií se v návaznosti na dřívější autorovu monografii „Also: nazdar!“ Aspekty textové vícejazyčnosti (2003) zaměřuje na problematiku vztahů mezi češtinou a cizími jazyky ve vybraných dílech novodobé české literatury. První z textů si všímá uplatnění němčiny a slovenštiny v próze Boženy Němcové. Následuje interpretace funkcí cizích jazyků v poezii Vladimíra Holana. Nejvíce pozornosti je věnováno próze druhé poloviny 20. století a počátku století jedenadvacátého. Vladimír Körner a Ladislav Fuks reprezentují spisovatele, kteří cizí jazyky využívají jako prostředek charakterizační i jako nositele vyhraněných hodnot. Na čtyřech příkladech (Jáchym Topol, Jan Vrak, Petra Hůlová, Bára Gregorová) jsou pak ukázány osobité způsoby zacházení s vícejazyčností v současných, postmodernismem ovlivněných prozaických dílech. V závěrečné části souboru je mj. podán přehled výzkumů vícejazyčnosti v literatuře.

„Mareš jde dál než k dešifraci jinojazyčných prvků. Odhaluje v analyzovaných textech konkrétní dílčí funkce literární vícejazyčnosti a ukazuje, nakolik se autorské strategie podílejí na budování obsahově-významové složky díla, příp. nakolik jako stylotvorný prvek slouží pouze atmosféře vyprávění či dokonce jen coby zdobný, sémanticky irelevantní ornament. (…) Marešův přístup může být inspirativní pro každého, kdo se interkulturní textovou komunikací zabývá, ať již z pozice lingvisty, literárního vědce, estetika nebo translatologa.“ – Zbyněk Fišer, Česká literatura 5/2012, s. 788-790

Ohlasy v médiích:

Podoby jinojazyčnosti v novočeské literatuře (Česká literatura 5/2012)