Kniha sleduje náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918–1938), tj. vývoj katolické církve, Církve českobratrské evangelické, Církve československé a bezvěreckého hnutí. Cílem je představit jednotlivé náboženské subjekty, ukázat jejich vzájemnou interakci a schopnost ovlivňovat okolní společnost. Vliv náboženství je sledován v celé společnosti, od komunální politiky přes školství až po regionální identitu, a na pozadí složitých společenských procesů (demografických, hospodářských, kulturních, politických a sociálních), včetně způsobilosti náboženských organizací adekvátně odpovědět na nové výzvy, s nimiž tyto procesy přicházely. Zjištěné regionální údaje jsou porovnávány s podobnými urbánními oblastmi a se zbytkem země. Náboženský vývoj Plzně nemá vypovídat jen o městě samotném, ale též o prvorepublikovém Československu jako takovém.
PhDr. Patrik Vedral (* 1993) vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Věnuje se především hospodářským a sociálním dějinám první poloviny 20. století. Je autorem několika odborných studií. V současnosti působí ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje.