Období tzv. normalizace, časově ohraničené léty 1969/1970 až 1989, představuje pro československé společenské a humanitní vědy zlomový okamžik. Oproti 60. létům 20. století, kdy se jednotlivé obory začaly postupně nadechovat k novému životu, kdy se nejdříve váhavě, postupně otevřeněji vymaňovaly z tlaku historického materialismu, proklamovaného jako jediný možný vědecký přístup, nastala doba dlouhé a bolestné izolace. Celá řada oborů společenských a humanitních věd byla podrobena ostré kritice za své revizionistické či pravicové postoje v roce 1968. Mnoha vědcům a vědkyním bylo zabráněno pracovat na akademických pracovištích. Mnoha akademicky přeživším byl zastaven kariérní postup. Především však byli vystaveni mnohdy velice silnému psychickému tlaku, kdy se museli vyrovnávat nejen s nástupem stranických nomenklaturních kádrů či kolegů, opírajících svůj profesní postup a kariéru o přitakání okupačnímu režimu, ale především s všeobecným odborným i metodologickým úpadkem svých oborů. Zpřetrhání vazeb se západní vědou znovu vedlo k odbornému izolacionismu, který mnohé obory společenských a humanitních věd poznamenal již na počátku 50. let 20. století.
Speciální číslo časopisu Slovo a smysl je věnováno příspěvkům z pracovního zasedání nazvaného Normalizace humanitních věd v Československu (1969–1989), které uspořádalo Centrum medievistických studií při Akademii věd ČR, v. v. i a Univerzitě Karlově ve spolupráci s Ústavem české literatury a komparatistiky FF UK a Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. ve dnech 14.–15. října 2019 v Akademickém konferenčním centru (Jilská 1, Praha 1) v rámci programu Strategie AV 21. Články otevírají prostor pro diskusi o vlivu normalizace na společenské a humanitní vědy v Československu. Jak píší editoři čísla Martin Nodl a Jan Wiendl: „Náš přístup při pořádání pracovního semináře věnovaného společenským a humanitním vědám v období normalizace byl určen snahou oslovit badatele z co nejširšího spektra oborů, jež byly po roce 1969/1970 nějakým způsobem postiženy, či dokonce zakázány, aby se zamysleli nad tím, jakým způsobem normalizace ovlivnila metodologické uvažování a směřování toho kterého oboru, jaké podmínky normalizace vytvořila pro fungování daného oboru či vědní oblasti, jejích hlavních publikačních tribun či institucionálního zázemí, a zda v některých případech nevedla k tomu, že daná věda přestala (či naopak nemohla být) vědou. Zároveň jsme usilovali o to, aby pojednávané dvacetiletí (1969/1970–1989) bylo zároveň nahlíženo jak prizmatem předchozích let a proměňující se společenské situace, tak z pohledu reflektujícího změny společnosti po listopadu 1989.“
Slovo a smyl 35 (online Open Access)
Slovo a smysl 35 (tištěné číslo)