Tématem příběhů sebraných v této knize jsou životní peripetie staroseverských dvorských básníků doby vikinské (800–1066) a skandinávského středověku (1066–1397). Na rozdíl od známějších eddických písní či ság o Islanďanech, jejichž protagonisté pocházeli z úzce vymezených prehistorických či historických epoch, představují titulní postavy příběhů o skaldech podstatně barvitější historické spektrum. Najdeme mezi nimi nejstarší pololegendární tvůrce z počátku doby vikinské, skaldy velkých vikinských králů Knúta Mocného a Haralda Krutého, ale i pozdní básníky dožívající na královských a aristokratických […]

Cantigas de Santa Maria čili Písně o Panně Marii byly sepsány galicijsky na kastilském královském dvoře ve druhé polovině 13. století jako soubor vyprávění o zázracích vykonaných titulní světicí. Mezi sbírkami mariánských miráklů z oné doby jsou nejobsáhlejší a  jedinečně působí i v  jiných ohledech. Záznamy zázraků z celé Evropy a blízkého okolí jsou tu zhudebněny do podoby písní s refrénem a vloženy do úst krále […]

Even though the cult of patron saints is still viewed as an integral part – or even a distinctive feature – of Catholicism, it is not defined by any of the Christian dogmas. Since this is the case, what has made patron saints so constantly popular? The interdisciplinary edited volume Patron Saints and Saintly Patronage in Early Modern Europe wants to […]

Kniha se zabývá jedním z fenoménů narativní strategie, který ruský literární vědec Boris M. Ejchenbaum na počátku 20. století pojmenoval termínem „skaz“ a spojil s oblastí spontánního mluveného vyprávění. Výklad je rozdělen do dvou částí: důraz první je položen na teoretické uchopení problematiky, kdežto těžiště druhé je v interpretacích konkrétních uměleckých textů. V rámci prvního oddílu je načrtnut kontext formalistického přemítání o literatuře (zejména prózy) jakožto […]

Rozšířené a doplněné vydání publikace Korpusy v jazykovém vyučování. Je určena učitelům, studentům učitelství i dalším zájemcům o vyučování jazyka. V první části se čtenář seznámí s teoriemi osvojování jazyka a jazykovým výzkumem, jsou mu představeny nejznámější a největší korpusy angličtiny, češtiny a výběrově i dalších jazyků s důrazem na korpusy akviziční, zejména na projekt […]

Kolektivní monografie Česká společnost 21. století se nedomluví s cizinci. Co na to říkají komunitní tlumočníci? je publikována u příležitosti 55. výročí založení vysokoškolského studijního oboru překladatelství a tlumočnictví v Praze (v akademickém roce 1963/1964). Monografie představuje nedávný výzkum čtyř absolventů Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který byl předmětem jejich diplomových prací a byl zaměřen na konkrétní oblast komunitního tlumočení. Koupit v e-shopu […]

Kniha Otevřená univerzita. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a její cizinci 1918–1938–1948 vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2019 na FF UK. Právě tato fakulta prošla od roku 1918 bouřlivou transformací reagující na vzdělávací potřeby a rostoucí sebevědomí mladého československého státu. Nejviditelnějším projevem byla programová internacionalizace pedagogického sboru, a to nejen v rámci filologických oboru. Na fakultě tak vedle českých profesorů, docentů a lektorů bylo v […]

Sbírka komentovaných překladů děl klasického korejského písemnictví seznamuje čtenáře s epizodami korejských dějin od poloviny osmnáctého do poloviny dvacátého století. Na rozdíl od známějších oficiálních dějin se nejedná o prosté záznamy historických skutečností s případným mravním hodnocením, ale o živé esejistické výpovědi a osobní reflexe tehdejších intelektuálů, kteří břitkým štětcem reagovali na dobové problémy. Hlubší úvahy jsou často doprovázeny konstruktivní kritikou, společenským apelem a požadavkem adekvátních […]

Novela náchodského učitele a spisovatele K. J. Pleskače (1858-1937) Život na Měsíci vyšla roku 1881 a představovala první českou reakci na vlnu zájmu o Měsíc a jeho možné obyvatele, vyvolanou francouzskými spisovateli Flammarionem a Vernem. Svým námětem se také stala jednou ze zakladatelských próz domácí sci-fi. Především ale o celých pět let předjala známé Čechovo vyprávění o […]

Zvláštní číslo časopisu Slovo a smysl přináší bibliografii prací literárního historika, kritika a editora Jiřího Brabce z let 1951-2019. Bibliografii sestavili jeho žáci Jiří Flaišman, Michal Kosák a Michael Špirit. Na 120 stranách popisuje více než 600 položek – původních knih, studií, recenzí, glos, edic a jejich komentářů, rozhovorů, anketních odpovědí, polemik, medailonů atd.   Poznámku na okraj […]