Rytířské ságy patří mezi méně známé žánry staroseverské literatury. Tento termín je už od středověku souhrnným označením pro staroseverské verze několika skupin literárních textů, které původně vznikaly ve Francii. Kniha K čemu tak velká slova? Staroseverská rytířská literatura I. představuje oba hlavní typy těchto riddarasogur: primární, tj. adaptované překlady francouzských předloh, i vlastní volnější skandinávské zpracování na jejich motivy, tzv. sekundární ságy. České publikum tak poprvé dostává příležitost seznámit se nejen s vážně míněnými texty určenými pro norský královský dvůr, se ságami o rytířích krále Artuše či Karla Velikého, ale také s pozdějšími islandskými ságami, vyznačujícími se větší dávkou ironie a vlastním pojetím dvornosti. Pro překlad byly vybrány čtyři texty rytířské epiky z Norska a Islandu ze 13. a 14. století: Sága o Erexovi, Artušovu rytíři, oddíl „O runzivalské bitvě“ ze Ságy o Karlu Velikém, Sága o Tristramovi a Ísoddě a Sága o Krásném Baringovi. Můžeme tak sledovat pomyslnou cestu severské epiky od berserků – válečníků severského boha Ódina – ke dvorným rytířům a zpět. Svazek otevírá novou ediční řadu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy s názvem Medium, která zpřístupňuje českým čtenářům široké rozpětí středověkých textů v kvalitních překladech.