Při příležitosti zahájení výstavy PRAHA BYLA KRÁSNĚJŠÍ NEŽ ŘÍM věnované osobnosti A. M. Ripellina (Muzeum Kampa, 9/2/2019 – 12/5/2019) vychází překlad knihy Dějiny současné české poezie. Storia della poesia ceca contemporanea, první kniha italského bohemisty a rusisty Angela M. Ripellina, vyšla v čtyřech stech číslovaných exemplářích v Římě v roce 1950. Důvod, proč je tato sedmdesát […]
V režimu Open Acces vyšla nová čísla časopisu Chatreššar ročníku 2018. Chatreššar publikuje nový výzkum v oblasti srovnávací lingvistiky a filologie indoevropských a semitských jazykových rodin a dalších jazyků starověkého Blízkého východu, jakož i vnějších dějin jejich řečníků a souvisejících témat včetně sociolingvistiky, elektronických korpusů, slovníků a další zdrojů pro studium starověkých jazyků. Chatreššar byl poprvé vydán […]
Recenze na knihu Mezi Čechy, k pobožnému zpívání náchylnými vyšla v novém čísle Národopisné revue (Národní ústav lidové kultury), jejíž online verzi najdete na http://revue.nulk.cz. „Duchovní písně patří mezi významné a mimořádně rozsáhlé bohatství českého kulturního dědictví. Jedním z významných příspěvků posledních let k tématu domácí hymnologie je kniha literární vědkyně Marie Škarpové s názvem […]
V novém čísle časopisu Film a doba 3/2018 vyšla recenze Martina Šrajera na knihu Jiřího Angera Afekt, výraz performance. (…) „K přiblížení afektivních zkušeností ve filmech se Anger rozhodl zaměřit na melodramatický exces, jeden z charakteristických projevů tzv. melodramatické imaginace, jak ji popsal literární teoretik Peter Brooks. Tento exces, často znázorněný patetickými gesty a pózami […]
Časopis Reflex se v novém čísle v rubrice Fenomén zevrubně věnuje tématu fanfikce. Kateřina Kadlecová zpovídala autorku stejnojmenné knihy Veroniku Abbasovou a spisovatelku fanouškovských fikcí, která si říká Lanevra. „Po celém světě miliony lidí, většinou dívek a mladých žen, usedají k počítačům a tvoří FANFICTION. Proč to vlastně dělají?“ Vyšlo v Reflexu č. 39/2018.
Kniha Lenka Mundevová: Překlad prostředků mluvnosti v beletrii porovnává stylizaci dialogu francouzského originálu Maupassantovy povídky L’Ivrogne (Opilec) z roku 1884 s pěti českými překlady vydanými v období od roku 1902 do roku 1997. Předmětem srovnávací analýzy jsou prostředky mluveného jazyka včetně dialektu, které se výrazně uplatňují v dialozích této povídky a jsou podstatné pro interpretaci Maupassantova textu. Ukázku z […]
Vosel, voči, vona, vobraz, vopice… zatímco před několika staletími pronikalo „protetické V“ i do psaných textů, ze současné češtiny se tento jev postupně vytrácí. Potvrdil to výzkum lingvisty Jana Chromého z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Mezi příčiny patří mobilita obyvatel i rozmach televize. https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2540368-vopice-uz-vokno-nevobehne-z-cestiny-podle-jazykovedcu-mizi-proteticke-v